RUD aneb Rozpočtové usurpování daní

Není žádné tajemství, že každý dobrý hospodář plánuje – podle povahy své činnosti – na nějaký čas dopředu, má určité očekávané a neočekávané příjmy, stejně jako očekávané a neočekávané výdaje. Klíč, podle kterého ministr Kalousek rozhoduje o změnách v rozpočtovém určení daní, oproti tomu tajemství je. A nemalé.

Ministerstvo financí chce velkým městům sebrat část peněz, jež dostávají z daní.Profimedia.cz

Až má člověk někdy dojem, že se pan ministr s chutí pasuje do role jakéhosi demiurga, který ze své pozice jediným mávnutím mocného úřednického pera udělá z dlouhodobých finančních plánů krajského města kůlničku na dříví. Nevím totiž, jak jinak si mám vysvětlit jeho rozhodnutí vzít čtyřem největším městům v České republice podstatnou část jejich dosavadního podílu na výnosu sdílených daní.

Dovolím si nyní vynechat hlavní město, protože má v naší zemi výsadní postavení i z hlediska očekávaných změn příjmů ze státního rozpočtu, a zaměřím se na svou domovskou Plzeň, jejíž rozpočet je plány ministerstva financí ohrožený stejně jako Brno a Ostrava. Novelu zákona musím jakožto plzeňský radní pro ekonomiku jednoznačně odmítnout. Změny, které pro nás Miroslav Kalousek nachystal, zkrátí městský rozpočet o stovky milionů korun ročně, a jsou tedy citelným zásahem do našeho hospodaření.

Je potřeba si připomenout, že Plzeň je čtvrté největší město v zemi, zároveň město krajské, a jako takové poskytuje řadu služeb nejen svým obyvatelům, ale i lidem, kteří sem dojíždějí – ať už za prací nebo za zábavou. To se týká zejména infrastruktury, městské hromadné dopravy, zdravotnictví, sociálních služeb nebo sportovních a kulturních zařízení. Například v hledišti Tylova divadla sedává průměrné pouhých 40 procent Plzeňáků, ostatní diváci přicházejí odjinud. A kupříkladu Fakultní nemocnice v Plzni poskytuje služby lidem z Plzeňského, Karlovarského a také Jihočeského kraje.

Samozřejmě chápu, že při celkovém počtu více než 6 tisíc obcí v zemi není jednoduché najít vzorec pro rozdělení vybrané sumy, který by spravedlivě zohledňoval všechny partikulární zájmy a rozdíly. Na druhou stranu ovšem nechápu, proč je nutné měnit model, který má dlouholetou tradici a v praxi se výborně osvědčil. Vždyť Plzeň hospodaří s více méně vyrovnaným rozpočtem a městu se velmi slušně podařilo vyrovnat se s několikasetmiliónovým výpadkem příjmů v důsledku hospodářské krize.

Nyní se po nás v podstatě chce, abychom dramaticky přehodnotili naše plány na příštích deset až patnáct let. Co je ale horší, aktuální výpadek příjmu nás donutí krátit pomoc tam, kde ji lidé potřebují – mám na mysli zejména příspěvky na pomoc při zvyšování cen energií, ceny jízdného v městské dopravě a některé sociální služby poskytované městem. Navíc Plzeň má i důležité dlouhodobé závazky – například vůči Evropské unii, které vyplývají z titulu Evropské město kultury roku 2015.

I kdybychom byli stokrát přesvědčeni, že novela zákona je špatná a ničí něco, co dosud dobře fungovalo, budeme se jí muset přizpůsobit. Ale co když se podmínky za další tři roky zase změní?