Žebříček a rozpočet

Skoro všechny noviny píší o tom, kterak se ministr Kalousek stal v očích prestižního britského periodika The Financial Times „Nejdůvěryhodnějším ministrem financí“ v Evropě. Oslavovaný hrdina skromně děkuje a předkládá parlamentu rozpočet v pravdě úsporný – deficit pouhých 100 miliard.

Financial Times coby renomované ekonomické periodikum našeho ministra samozřejmě zná. Nijak nadšeně jej ale nehodnotí.Financial Times

Legendární špion-přeběhlík Josef Frolík ve svých pamětech popisoval, jak naše ambasáda v Londýně posílala do Prahy vymyšlené články z „Timesů“ či „Telegraphu“ o nadšených reakcích Britů na projev komunistického ministra zahraničí Václava Davida v OSN. A pražské politbyro bylo náležitě spokojené. Dnes už ovšem není tuhý socialismus, The Financial Times lze koupit v lepším stánku, máme internet a myslel jsem si, že podobné „zpravodajství“ už není možné. Ale je.

V pohodlí svého plzeňského domova naleznu bez větších problémů na www.ft.com příslušný článek a dozvím se – po vyplnění registrace - hned několik poměrně podstatných věcí. Tak zaprvé – sedmičlenná porota, složená ze špičkových bankéřů, topmanažera pojišťovny Allianz a jistého akademika měla za úkol vyhodnotit ministry financí 19 států Evropské unie. Miroslav Kalousek by tedy byl mezi hodnocenými tak jako tak – nehledá se nejlepší či nejdůvěryhodnější ministr, ale ministři velkých ekonomik EU se jednoduše řadí do žebříčku. V něm pan Kalousek celkově pohoršil – propadá zejména v politických výsledcích a zářný není podle porotců ani v ekonomické erudici. Celkově to stačí na 11 místo a náš ministr je tedy v dolní polovině tabulky například za slovenským kolegou Petrem Kažmírem.

Nepříliš uspokojivý výsledek Miroslava Kalouska ovšem v očích našeho tisku zachraňuje „prvenství“ (společně s belgickým kolegou Stevenem  Vanackerem) v disciplíně zvané „credibility“, ve které například celkový vítěz žebříčku německý Wolfgang Schäuble naopak zcela propadá (12 místo). Credibility ale prosím neznamená v této souvislosti „důvěryhodnost ministra“, ale „důvěryhodnost finančních trhů“. O ní už jsem psal ZDE.

Podtrženo a sečteno, Česká republika se podle vybraných osobností z bankovní sféry může pochlubit poměrně nízkým státním dluhem a důvěrou investorů navzdory podprůměrnému ministrovi. Tolik The Finacial Times a můžeme se podívat, jak to vypadá s rozpočtem.

V něm se – jako již tradičně – škrtalo, až se doškrtalo k deficitu 100 miliard korun. Ministerstvo předpokládá, že se v roce 2013 vybere na daních méně, než se původně očekávalo, a tak je nutné o stejnou částku (cca o 4 miliardy) snížit i výdaje.  Papírově je to ale pod 3% HDP, takže není problém.

Prorůstová opatření se nakonec navzdory ujišťování ministerstva nekonají a příjmová stránka rozpočtu počítá se zvýšením výběru daní po nárůstu DPH – o co se tento předpoklad opírá, je mi záhadou.

Dovolím si předpokládat, že se takto sestavený rozpočet nepodaří dodržet zejména kvůli propadu příjmů a skutečný schodek nakonec tři procenta překročí. Finanční trhy nám proto budou věřit o nějakou tu desetinku méně a příští porota složená z bankéřů vyhlásí zřejmě našeho ministra financí už jenom druhým či třetím nejdůvěryhodnějším. To je ale skutečně spíš pro usmání. Na rozdíl od reálného rozpočtu, ve kterém jakékoliv pozitivní kroky nahrazuje obyčejné škrtání životní úrovně občanů.